Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, první standart byl vypracován v roce 1987 a chovatelská organizace FIFé je uznala až 1997, colorpointní zbarvení bylo ve FIFé uznáno jako sesterské plemeno Něvská Maškaráda dokonce až od roku 2011. Jak už napovídá název, Sibiřské kočky jsou odvozené od populace volně žijících koček z území Ruska a dalších bývalých států Sovětského svazu. V jejich předcích v dávné historii tedy určitě můžeme najít už první kočky, které si s sebou na toto území přinesli už varjagové, pravděpodobně s příměsí koček z Byzance, se kterou měli varjagové i Kyjevská Rus četné kontakty. Protože se jedná o kočky, které původně žily nejenom ve městech ale i na vesnicích, či statcích, nevylučuje se ani příměs divoké lesní kočky. A protože se Sibiřské kočky začaly chovat jako čisté plemeno se sledovanými rodokmeny teprve před třiceti lety, jistě se v jejich předcích vyskytne i sem tam nějaká kočka, kterou si jako exotický doplněk přivezl kdejaký bohatý ruský šlechtic ze svých cest po Evropě či Orientu v průběhu devatenáctého a na počátku dvacátého století, kdy začaly být „in“ hlavně perské, angorské a siamské kočky, případně exotická kočičí „zaměstnankyně“ ruského cirkusu z poloviny století dvacátého. Žádné přímé důkazy k této rodinné historii Sibiřských koček nemáme, kromě jedné genetické studie, jež prokázala, že genofond Sibiřských koček je v porovnání s ostatními plemeny koček velice široký, svou šíří spíš podobný volně žijícím populacím koček než šlechtěným plemenům, a nejbližšími příbuznými volně žijících koček z Ruska by měly být opravdu kočky skandinávské, čímž se vracím ke svojí první větě, že kočky se na území Ruska začaly rozšiřovat až po příchodu varjagů (pro zajímavost tuto studii v angličtině najdete zde).
A jaké jsou Sibiřky? Vzhledem jsou to robustní, poměrně velké (v porovnání s českými domácími kočkami) a silné kočky s polodlouhou srsti, která je vodoodpudivá. Sibiřky mají v průměru nižší produkci hlavního kočičího alergenu Fel d1 a proto jsou považovány za hypoalergenní (produkce alergenů je v průměru nižší nikoliv nulová!) a jedná se pouze o jeden z několika kočičích alergenů (i když je to ten hlavní). Povahou jsou přátelské, většinou docela aktivní a hravé. Jsou dost vázané na svoje páničky, skoro víc než na svoje území/bydlení, o čemž se v Rusku vypráví četné legendy.
Více se o Sibiřkách můžete dočíst na stránkách Modrého kocouře.
Chcete se dozvědět více o kočičích alergenech a alergii na kočky? – Více se dozvíte v tomto článku.
Odkazy na další české chovatelské stanice sibiřských koček:
- Ave Aries, CZ – chovatelská stanice sibiřských koček a něvských maškarád ze severních Čech. V této CHS žije otec našeho vrhu E (Elfíci).
- Siberian Lights, CZ – spřátelená chovatelská stanice sibiřských koček ze středních Čech.
- White Witch, CZ – chovatelská stanice sibiřských koček a něvských maškarád ze středních Čech. V této CHS žije otec našeho vrhu C (Cvrčkové) a pochází odsud otec našeho vrhu D (Dudlíci).
Chovatelské stanice sibiřských koček z jiných zemí:
- de Sib´Aventures*FR – chovatelská stanice sibiřských koček z Francie, která se zaměřuje na uznání Sibiřských koček v bimetalické barvě u LOOF. V této chovatelské stanici žije naše kočička Esmée z vrhu E (Elfíci).
- SE*Scatters – chovatelská stanice sibiřských koček ze Švédska, kde se narodila naše kočička Flora.
- vom Ohlenberg, DE – chovatelská stanice sibiřských koček z Německa. Na svých stránkách spravuje velice obsáhlý seznam chovatelských stanic sibiřských koček z celého světa.
- Wood Home, AT – chovatelská stanice sibiřských koček z Rakouska, kam se odstěhoval náš kocourek z vrhu E (Elfíci) – Egbert.